Alkohol/Víno: Jaké jsou historické záznamy o kvašených nápojích v Bibli?

Všeobecně se má za to, že v biblických dobách byla veškerá vínová šťáva nevyhnutelně kvašená, čímž si mnozí představují, že kdekoliv v Bibli je zmíněno „víno“, je myšlen alkoholický nápoj v podobě, jaké jej známe dnes. Avšak dávné civilizace objevily a používaly několik způsobů, jak zabránit ovoci a nápojům kvasit, tudíž se jim podařilo uchovávat i nealkoholickou vinnou šťávu. Upravovali ji:

Vařením hroznové šťávy (nebo jiného ovoce) a zredukováním na sirup, který se dá později zředit.
Vařením šťávy v nádobách s minimem odpařování a následným utěsněním včelím voskem.
Sušením ovoce na slunci a později opětovným namočením k výrobě vína.
Cezením pro vyloučení glutenu.
Přidáváním síry do ovocné šťávy – proces, který zabraňuje zkvašení.

Lidé v dávných dobách dobře znali všechny výše uvedené metody včetně vaření kvašené šťávy způsobujícího odstranění alkoholu. Poznámka k první metodě úpravy: Aristoteles (před r. 384 př. Kr.) napsal: „Víno v Arkádii bylo tak ztuhlé, že jej bylo třeba seškrábnout ze stěn nádob, ve kterých bylo uloženo, a tyto výškrabky opět namočit ve vodě.“ (Nottovy lekce o biblické vyváženosti, str. 80)

Básník Horatius (r. 65 př. Kr.) ve své poezii vyznává: „Není lepšího vína k pití nad to Lesboské; bylo jako nektar … a nepřivodilo opilost.“

„V Mišně je napsáno, že Židé byli zvyklí pít vařené víno.“ (Kittův naučný slovník biblické literatury, sv. 2, str. 447) Přirozeně, že následkem vaření bylo toto víno zcela nealkoholické, kdyby již nebylo zbaveno kvasu jiným způsobem konzervování.

„Albert Barnes, D.D., (presbyterián) napsal ve svém komentáři na text u Jana 2,10 toto: „Židovské víno, to byla čistá vinná šťáva bez jakékoli stopy po alkoholu. Byl to obvyklý lidový nápoj a nezpůsoboval opilství.“

Adam Clarke (metodista) ve svém známém Biblickém komentáři na text v Genesis 40,11 vysvětluje: „Zde nacházíme, že ve starodávném vyjádření víno znamenalo vinnou šťávu bez kvasu. Číšník vzal hrozen (vína), vymačkal šťávu do číše a hned ji podal do rukou svého pána. Tento nápoj se v dřívějších dobách jmenoval hebrejsky ‚yayin‘, řecky ‚oinos‘ a latinsky ‚mustum‘.“ Clarkův historický slovník je v souladu s Písmem svatým, které prohlašuje: „…Když se najde v hroznu šťáva, říkává se: Nemař jej, je v něm požehnání.“ Izajáš 65,8