Finanční rady
Kdo nám dává materiální požehnání? Odpověď je zřejmá, viz Deuteronomium 8,18: “Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on.”
Může se bohatství stát tím nejdůležitějším v lidském životě a nahradit víru v Boha? Takto promluvil Bůh k proroku Jeremjáši, Jeremjáš 9,22.23: “Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův.”
Bohatství může pokřivit náš postoj k materiálním věcem. Bible na to upozorňuje v Lukášově evangeliu 12,15: “A řekl jim (Ježíš): ‚Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.‘”
Není moudré považovat hromadění peněz za životní prioritu. Čteme o tom v Matoušově evangeliu 6,24: “Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.” Je to vyjádřeno i v 1. listu Timoteovi 6,9.10 (SNC): “Kdo však touží po bohatství, brzy v honbě za penězi začne užívat nepoctivých prostředků, které si ho osedlají a nakonec strhnou do zkázy.”
Pro bohaté je těžké stát se občany Božího království, ale není to nemožné. Hovoří o tom Bible v Markově evangeliu 10,23–25: “Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: ‚Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!‘ Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: ‚Dítky, jak těžké je vejít do království Božího! Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.‘”
Láska k penězům plodí zlo. Bible se vyjadřuje jasně, 1. Timoteovi 6,10: “Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.”
Blahobyt je často provázen chamtivostí a může vést ke hříchu. Tak to popisuje apoštol v Listu Jakubově 4,1.2: “Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů? Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte.”
Tvá odměna bude tím větší, čím více sám daruješ. V Bibli, Lukášově evangeliu 12,33.34 (SNC), jsou zaznamenána tato Ježíšova slova: “Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat. Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.”
Jaký druh ‚ investice ‘ do budoucnosti nám Bůh doporučuje? Odpověď najdeme v Bibli, 1. Timoteovi 6,17–19: “Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní, a tak ať si střádají dobrý základ pro budoucnost, aby obdrželi pravý život.”
Co Bůh připomíná vlastníkům pozemků? Čtěme v Bibli Leviticus 25,23: “Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.”
Osobní spokojenost člověka nezávisí na množství peněz či majetku. Apoštol Pavel o tom hovoří ve Filipským 4,12.13: “Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek. Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.”
Bůh nás žádá o navrácení desátek a darů a na oplátku nám přislibuje neomezené požehnání. Je to zaznamenáno v Bibli, Malachiáš 3,8–10: “Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘ Na desátcích a na obětech pozdvihování. Jste stiženi kletbou proto, že mě okrádáte, celý ten pronárod! Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku.”
Ježíš schvaloval desátky. Je to doloženo v Matoušově evangeliu 23,23: “Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.”
Jak mohou všichni, bohatí i chudí, oslavovat Boha? Odpověď nalézáme v Bibli, Přísloví 3,9: “Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody!”
Bůh se postará o všechny naše pořeby, pokud jej budeme ctít a milovat. Je nám to přislíbeno v Matoušově evangeliu 6,33: “Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.”
Co nám radí Šalomoun, nejbohatší a nejmoudřejší člověk, který kdy žil? Jeho rady objevíme v Bibli, Kazatel 5,10–20: “Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti. Také to je pomíjivost. Když se rozmnožuje jmění, množí se i příživníci. Jaký prospěch z toho mívá vlastník? Ledaže se na to může dívat. Sladký je spánek toho, kdo pracuje, ať jí málo nebo mnoho, ale boháčovi nedopřeje spánku sytost. Je zlý neduh, který jsem pod sluncem viděl: vlastníkovi je ke zlému bohatství, jež střeží. Po úmorné lopotě může o bohatství přijít a syn, jehož zplodil, stojí s prázdnou rukou. Jako vyšel z života své matky, nahý zase odchází, jak přišel, a za svoje pachtění si nic neodnese, ani co by se do ruky vešlo. A také to je zlý neduh: Každý odejde, jak přišel; jaký užitek má z toho, že se pachtil a honil vítr? Nadto po všechny dny jídal ve tmě, a takového hoře, nemoci a hněvu! Hle, co jsem shledal: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl. Tak je tomu s každým člověkem; to, že mu Bůh dal bohatství a poklady i možnost užívat jich, brát svůj podíl a radovat se při svém pachtění, je dar Boží. Ten totiž příliš nemyslí na dny svého života, protože Bůh oblažuje jeho srdce radostí.”
Co Bůh míní o našich platebních a jiných povinnostech? Odpověď je v Bibli, Římanům 13,7.8: “Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest. Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.”
Pokud se rozhodneš ručit za něčí půjčky, buď opatrný. Radí nám to Bible v Přísloví 22,26.27: “Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku, nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?”
Na co bychom neměli zapomínat v případě, že si půjčujeme peníze? Čtěme Bibli, Přísloví 22,7: “Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele.”
Bůh od nás očekává v obchodním jednání poctivost. Je to napsáno v Bibli, Přísloví 16,11: “Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.”
Jestliže se chceme zalíbit Bohu, očekává se od nás vždy čestnost a poctivost. V Bibli, Izajáš 33,15.16, je čestný člověk popsán takto: “Ten, kdo žije spravedlivě a mluví, co je správné, a zavrhuje zisk z vydírání, ten, kdo třepe rukama, že nevezme úplatek, kdo si zacpe uši, aby neslyšel výzvu k prolévání krve, kdo zavírá oči, aby nepřihlížel ke zlu, ten bude přebývat na výšinách; nepřístupné vrcholky skal mu budou nedobytným hradem, bude mu dán chléb, vody mu potečou neustále.”
Obživu je třeba zajistit si prací. K tomu se Bible vyjadřuje v 2. listu Tesalonickým 3,11.12: “Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není. Takovým přikazujeme a vybízíme je ve jménu Pána Ježíše Krista, aby žili řádně a živili se vlastní prací.”