Vzdát se
Jak se nejlépe zachovat ve chvíli, kdy cítíme, že bychom se nejraději vzdali? Měli bychom se se svými pocity upřímně svěřit Bohu. V Bibli, v Žalmu 13,1, čteme: “Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat?”
Bůh nám zaslíbil sílu vždy, když ji budeme potřebovat. Je to napsáno v Bibli, Koloským 1,11.12 (SNC): “Prosíme ho, aby vás naplnil svou mocí a silou k trpělivému překonávání všech zkoušek. Můžete radostně děkovat Otci, který vám umožnil podílet se na slavném nebeském dědictví.”
Pokud se vzdáme, může se stát, že se připravíme o to nejcennější, co pro nás Bůh přichystal. Upozorňuje na to Bible v 2. listu Korintským 4,16.17 (SNC): “Proto není důvod k malomyslnosti. Náš přirozený život směřuje ke konci, ale život, který nám dává Bůh, se každým dnem obnovuje. Co musíme dnes podstupovat, je konec konců stále ještě snesitelné a brzy to přejde. Zato radost, která nás očekává, překonává všechnu lidskou představivost a navíc je věčná, je bez konce.”
Neměli bychom se vzdávat ani v případě, že nás naše srdce odsuzuje. Je to uvedeno v Bibli, 1. list Janův 3,19.20: “V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce, ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko!”