Pohostinost

Postarat se o toho, kdo potřebuje přístřeší a jídlo, je bezprostředním a praktickým vyjádřením poslušnosti Boha a ochoty činit jeho vůli. Tak tomu bylo i v době Abrahamově, kde se s cizinci mělo jednat jako s nejváženějšími hosty. V Bibli, Genesis 18,3-5, Abraham říká (SNC): "‚Pánové zastavte se na chvilku na vaší cestě a přijměte mé pozvání k pohoštění. Dám přinést vodu, abyste si mohli po dlouhé chůzi zchladit nohy. Odpočinete si, posilníte se a občerstvíte ve stínu stromů. Přijměte prosím ode mne tuto laskavost a pak můžete pokračovat dál.' Poutníci s Abrahamovou nabídkou souhlasili a s potěšením přijali pozvání."

Přijmout pohostinství pomáhá druhým cvičit se ve štědrosti. Ježíš učedníky vyzýval, Lukáš 10,7: "V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají, neboť ‚hoden je dělník své mzdy'! Nepřecházejte z domu do domu."

Pohostinnost je dar, který - když jej budete používat - vás vnitřně zušlechtí. Bible nás k tomu vybízí v listu Římanům 12,13: "Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství."

Může se stát, že bychom stejně jako Abraham mohli k sobě pozvat anděly. Na to Bible upozorňuje v listu Židům 13,2: "S láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly."