Islám
Přestože Bible slovo ‚islám‘ přímo nezmiňuje, pojednává o arabských lidech jako o dětech Abrahamových, kteří obydleli východní území. Z toho vyplývá, že historie muslimů, tedy lidí vyznávajících islám, začíná u proroka Abrahama a jeho potomků, počínaje Izmaelem, jeho prvorozeným synem.
Abrahamův prvorozený syn, kterého splodil s egyptskou Hagar, byl Izmael. Čteme o tom v Bibli, Genesis 16,15: „Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svého syna, kterého Hagar porodila, Izmael.“
Abrahamovi bylo dáno zvláštní zaslíbení, že se Izmaelovi potomci stanou velkým národem. Je to zaznamenáno v Bibli, Genesis 17,20: „A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ.“
Izmaelovi bylo jeho jméno dáno Bohem a znamená ‚Bůh slyší‘. Dokládá to Bible, Genesis 16,10.11: „Dále jí řekl: ‚Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat.‘ A dodal: ‚Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.‘“
Potomkům Izraele a dalším synům Abrahama včetně Ketúra bylo dáno východní území; jsou proto nazýváni děti nebo lidé východu. Jsou to praotcové Arabů. Islámský prorok Mohamed svůj rod zpětně doložil až k Izmaelovi, a to přes jeho prvorozeného syna Nebajóta. Můžeme o něm číst v Bibli, Genesis 25,6.12–18: „Synům svých ženin, které měl, dal dary a ještě za svého života je poslal od svého syna Izáka pryč na východ, do země východní. Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. To jsou Izmaelovi synové a to jsou jejich jména podle jejich dvorců a hradišť; dvanáct předáků jejich národů. A toto jsou léta Izmaelova života: sto třicet sedm let. I zesnul a zemřel a byl připojen k svému lidu. Jeho synové bydlili od Chavíly až k Šúru proti Egyptu a směrem k Asýrii. Izmael se položil proti všem svým bratřím.“ Místa zmíněná v 18. verši se nacházejí ve střední a severní Arábii.
Moudří muži z východu (z Persie) přinesli právě narozenému Ježíši dary. Vypravuje o tom známý příběh z Bible, Matouš 2,1.2.9–12: „Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ‚Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.‘ Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.“
Potomkům Abrahama je prostřednictvím Izmaela předpovězeno, že budou chválit Hospodina v Božím chrámu. Většina učenců tyto verše vykládá jako setkání lidí na nové zemi, v nebi neboli ráji. Je to zmíněno v Bibli, Izajáš 60,6.7: „Přikryje tě záplava velbloudů, mladých velbloudů z Midjánu a Éfy; přijdou všichni ze Sáby, ponesou zlato a kadidlo a budou radostně zvěstovat Hospodinovu chválu. K tobě se shromáždí všechny ovce z Kédaru, nebajótští berani ti budou k službám; budou přinášeni na můj oltář k mému zalíbení, oslavím dům své slávy.“ Tito všichni jsou synové Abrahamovi, děti východu, Arabové, praotcové muslimů.