Jména

Biblická jména často vyjadřují charakter osobnosti. Dokládá to např. biblická kniha Genesis 32,28.29: „Otázal se: ‚Jak se jmenuješ?‘ Odpověděl: ‚Jákob.‘ Tu řekl: ‚Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls.‘“

Mít Boží jméno v úctě znamená uctívat Boha samého. Je to uvedeno v Bibli, Exodus 3,14.15: „Bůh řekl Mojžíšovi: ‚JSEM, KTERÝ JSEM.‘ A pokračoval: ‚Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám.‘ Bůh dále Mojžíšovi poručil: ‚Řekni Izraelcům toto: Posílá mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. To je navěky mé jméno, jím si mě budou připomínat od pokolení do pokolení.‘“

Zneužívání Božího jména není bez následků. V Bibli, Exodus 20,7, je psáno: „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.“

Jméno Ježíšovo přináší víru a uzdravení. Přislibuje to Bible, Skutky 3,16: „A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví – a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima.“

V Ježíšově jménu je spasení. Čteme o tom ve Skutcích 4,12: „V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“