Potřeby
Bůh používá lidi k tomu, aby byly zajištěny potřeby druhých. V Bibli je mnoho příkladů, kdy Bůh za pomoci druhých někomu pomohl. Např. V 2. Královské 6,6.7 čteme o služebníkovi, kterému při porážení stromu spadla vypůjčená železná sekera do vody: „Muž Boží se otázal: ‚Kam padla?‘ Když mu to místo ukázal, uřízl Elíša dřevo, hodil je tam a železo vyplavalo. Pak řekl: ‚Přitáhni si je!‘ On vztáhl ruku a vzal si je.“
Měli bychom se zajímat o potřeby druhých. V Bibli, Matouš 23,11.12, je psáno: „Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
Když uspokojujeme potřeby druhých, sloužíme tím Bohu. Bible nám to připomíná v Matoušově evangeliu 25,40: „Král jim odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘“
Všímejme si zdrojů, jež jsou v naší blízkosti a které Bůh připravil k zajištění našich potřeb. V Bibli, Rút 2,2.3, je zaznamenán tento příběh: „Moábská Rút řekla Noemi: ‚Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně.‘ Noemi jí odpověděla: ‚Jdi, má dcero.‘ Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi.“
Měli bychom uznat, že jsme ve všech našich potřebách závislí na Bohu. V Žalmu 104,27.28 je napsáno: „A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm; rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.“
Pro Ježíše jsou důležité i naše fyzické potřeby. Podívejme se do Markova evangelia 8,1–3 (v této kapitole je zpráva, jak Ježíš nasytil několik tisíc lidí): „Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: ‚Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.‘“