Pronásledování
Křesťanský život není vždy jednoduchý. Ježíš nás však vybízí, abychom se radovali, navzdory tomu, že jsme pronásledováni, Matouš 5,11.12 (SNC): Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy. Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.“ Také v 2 Timoteovi 3,12–14 jsme konfrontováni s pronásledováním: „A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování. Avšak se zlými lidmi a podvodníky to půjde stále k horšímu, neboť klamou jiné i sebe. Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil.“
Pronásledování netrvá napořád. Je to vyjádřeno v Bibli, 1 listu Petrově 5,10: „A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ.“
Pro ty, kdo jsou pronásledováni vlastní rodinou, je v Bibli zaslíbení, evangelium podle Matouše 19,29: „A každý, kdo opustil domy nebo bratry, nebo sestry, nebo otce, nebo matku, nebo děti, nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.“
Zkoušky nám pomáhají duchovně růst. Je o tom psáno v Bibli, list Jakubův 1,2.3: „Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.“