Majetky

Majetky jsou jen dočasné. V Bibli je zapsáno mnoho pravidel, jak s majetkem nakládat a jak k němu přistupovat, např. Leviticus 25,23: „Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.“

Neměli bychom dopustit, aby naše vlastnictví vlastnilo nás. V Bibli se dočteme jasná slova, Matouš 6,24: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.“ Lukáš 12,15 říká: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“

Majetky nejsou nezbytně důležité pro to, abychom byli šťastní a spokojení. Apoštol Pavel v Bibli vyznává, Filipským 4,12.13 (SNC): „Umím žít v odříkání i blahobytu, když se stůl prohýbá, i když nemám co do úst. Ke všemu mám sílu, Kristus mi ji dává.“

Není moudré strachovat se o své vlastnictví více než o dům Boží. V Bibli Bůh Izraelity napomíná, Ageus 1,9: „Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji. Proč se to děje? je výrok Hospodina zástupů. Protože můj dům je v troskách, zatímco vy se staráte každý jen o svůj dům.“

Měli bychom se o svůj majetek podělit s těmi, kdo to potřebují. V Bibli máme příklad ochotného a nezištného dávání ve Skutcích apoštolů 2,44–46: „Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.“