Ospravedlnění

Spravedlivými se stáváme díky Kristu. Bible to vyjadřuje na mnoha místech Bible, např. v 2. Korintským 5,21 (SNC): „Na toho, který se nikdy nedopustil ničeho špatného, přenesl Bůh všechnu naši špatnost a jeho spravedlnost přenesl na nás.“ Římanům 3,21–24 (SNC): Dnes však už známe jinou cestu k věčnému životu než spoléhání se na vlastní dodržování Božích zákonů. Už Mojžíš a proroci o ní mluvili, ale teprve Kristem ji Bůh otevřel. On sám, jak odpovídá jeho povaze, rozhodl se dát novou příležitost lidem, kteří svými vinami ztratili podíl na Boží slávě: odevzdat život do všech důsledků Kristu. Jaká to milost, že nic jiného není člověku zapotřebí…“

Naše spravedlnost je v Pánu Bohu. Je to napsáno v Bibli, Izajáš 45,24: „Jenom v Hospodinu - řekne o mně - je spravedlnost i moc.“

Spravedlnost nezískáme proto, že jsme dobří. Není v našich silách být spravedliví, Izajáš 64,5: „Jako nečistí jsme byli všichni, všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat. Uvadli jsme všichni jako listí, naše nepravosti nás unášely jako vítr.“

Nejsme spravedliví od své přirozenosti: k tomu si nás přetváří Bůh. Proto král David ve svém žalmu vyznává, Žalm 51,7.9.10 (SNC): „Hříšná je celá lidská přirozenost, od narození jsem smrti prodaný. Jen když mě očistíš, budu zas čistý, když ty mě umyješ, budu jak sníh. Obnov mou radost, moji rovnováhu, ať zase poznám, co je to smích.“