Oběť
Bůh si žádá odevzdané srdce, ne oběti zvířat. V Bibli, Žalm 50,13–15 (SNC), je psáno: „Maso mi nevoní a krev mě neláká. Namísto obětí plň raději své sliby. Pak směle zavolej, až budeš potřebovat, přijdu ti na pomoc, a ty mě budeš oslavovat.“
Boha těší obětavým postoj, kdy mu dáváme k dispozici vše, co máme. V Bibli je zaznamenána událost, kdy k Ježíši přišel bohatý člověk ujistit se o tom, že může mít věčný život. Nepochopil, že vše, co má, získal od Boha, a nedokázal se svého bohatství vzdát, Matouš 19,21: „Ježíš mu odpověděl: ‚Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.‘ Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel…“
Bůh má radost z našeho obětavého života, jímž prokazujeme vděčnost za to, že nám odpustil hříchy. V Bibli, Římanům 12,1, apoštol Pavel vybízí: „Když nám Bůh tak mnoha způsoby projevuje své milosrdenství, dejte mu i vy sami sebe plně k službám. Taková oběť je mu nejmilejší, tím ho nejlépe můžeme uctít.“
Bůh je potěšen naší upřímnou chválou a přijímá ji jako oběť. Do oběti chvály dnes patří vděčnost Kristu za jeho oběť na kříži a vyprávění o této oběti druhým lidem. V listu Židům 13,15.16 jsme vyzýváni: „Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno. Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.“