Budoucnost
Těm, kdo věří v Jeho Syna, Bůh zaslíbil dát věčný život. Je to vyjádřeno v jednom z nejdůležitějších a nejkrásnějších veršů Bible, v evangeliu podle Jana 3,16: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“
Věčný život je dar, který je dán těm, kdo důvěřují Ježíši. Apoštol Jan to vysvětluje v Bibli, 1. list Janův 5,10–12 (SNC): „Kdo tedy věří v Ježíše jako v Božího Syna, dává Bohu za pravdu. Kdo Bohu nevěří, dělá z něho lháře, protože odmítá svědectví Otce o Synu. Kdo přijímá toto svědectví, stojí na prahu věčného života. Dveře nám otevřel Boží Syn. Bez něho se dovnitř nedostaneme.“
Naše budoucnost začíná ve chvíli, kdy se Ježíš podruhé vrátí na tuto Zem. Bible ji popisuje v 1. listu Tesalonickým 4,16.17: „Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.“
Ježíš nás při svém druhém příchodu učiní dokonalé, jako je On sám. V Bibli, Filipským 3,20.21, je psáno (SNC): „Naše pravá vlast je tam, kde je Ježíš Kristus, a my se těšíme, že se k nám odtud vrátí, aby naše slabá a smrtelná těla proměnil a dal jim stejnou podstatu, jakou mělo jeho tělo po vzkříšení. On je schopen to učinit, protože je Pánem vesmíru.“
Co Bible říká o nebi? Čtěme Ježíšova slova, která pronesl k učedníkům ve chvíli, kdy odcházel do nebe, Jan 14,2.3: „V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“
Budoucnost mnohonásobně přesahuje naše chápání. Jediné, k čemu docházejí pisatelé Bible, je zjištění, že „co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují“ (1. Korintským 2,9).
Prorok Izajáš popsal v Bibli stav dokonalé budoucnosti takto, Izajáš 65,21–23: „Vystavějí domy a usadí se v nich, vysázejí vinice a budou jíst jejich plody. Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný, nebudou sázet, aby z toho jedl jiný. Dny mého lidu budou jako dny stromu. Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují. Nebudou se namáhat nadarmo a nebudou rodit pro náhlý zánik, neboť jsou potomstvem těch, kdo byli Hospodinem požehnáni, oni i jejich potomci."
Také mezi všemi zvířaty bude panovat pokoj, Izajáš 65,25: „Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu, hadu však bude potravou prach. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře; praví Hospodin.“
Všichni nemocní a postižení budou v nebi uzdraveni. Čteme o tom v Bibli, Izajáš 35,5.6: „Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině.“
To nejkrásnější, co nás na věčnosti čeká, je vyjádřeno na konci Bible v prorocké knize Zjevení. Bůh bude žít se svým lidem a bude konec smrti, pláči a bolesti, Zjevení Janovo 21,3.4 (SNC): „S trůnu se ozval mohutný hlas: ‚To je Boží domov s lidmi, Bůh tam bude bydlet s nimi a oni s ním. Už je nikdy neopustí a setře jim každou slzu s očí. Tam už nebude smrt ani nářek ani bolest, protože starý svět zmizel v nenávratnu.‘“