Moudrost
Moudrost začíná tehdy, když Boha prosíme, aby se stal naší oporou. V Bibli to tak učinil král Šalomoun, a Bůh mu dal nejen moudrost, ale i bohatství a slávu, 1. Královská 3,9: „Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?“
Boží slovo dává člověku opravdovou moudrost, která vede ke změně života k dobrému. V Bibli, Žalm 119,97.98, je psáno: „Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím. Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.“
Důvěřuj Bohu – učiní tě moudrým. Moudrá biblická kniha to vyjadřuje takto, Přísloví 1,7: „Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.“
Moudrost je schopnost vidět život z Božího pohledu a jeho rady přijímat jako nejvhodnější pokyny pro každodenní jednání. V Bibli, Kazatel 8,1, je zajímavý postřeh: „Kdo se vyrovná moudrému a kdo zná výklad věcí? Moudrost prosvítí člověku tvář, i tvrdost jeho tváře se změní.“
Čím více se podobáme Kristu, tím se stáváme moudřejšími. V Bibli je o Ježíši psáno, Lukáš 2,40 (SNC): „Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.“
Můžeme prosit o Boží moudrost, aby nás vedla v našich rozhodnutích. Tak jsme k tomu vedeni v Bibli, list Jakubův 1,5: „Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.“
Pravá moudrost nevychází z lidských filozofií a výmyslů. Apoštol Pavel napsal v listu Koloským 2,8 varování: „Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.“