Neposlušnost
Poslouchat Boha je to nejlepší, o co by nám mělo v životě jít. Bible vysvětluje důsledky poslušnosti v Deuteronomiu 30,15.16: “Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.”
Co mají zákon, milost a poslušnost společného? V Bibli je to objasněno v Římanům 5,20.21 (SNC): “Zákon ovšem přispěl k tomu, že přestupníků jen přibylo. Čím větší však odpadnutí od Boha, tím většího významu nabývá jeho milost. Odpadnutí od Božího zákona přineslo člověku smrt. Bůh však nabídl člověku milost … která mu opět vrací život.”
Poslušnost nás může ochránit před nemocí. V biblické knize Exodus 15,26 čteme: “Řekl: ‚Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, dělat, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho přikázáním a dbát na všechna jeho nařízení, nepostihnu tě žádnou nemocí, kterou jsem postihl Egypt. Neboť já jsem Hospodin, já tě uzdravuji.‘”
Poslušnost je klíčem k úspěšnému životu. Tak je to napsáno v Bibli, Jozue 1,8: “Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.”
Budeme hodnoceni na základě poslušnosti Božím přikázáním. Ježíš to vysvětlil v Matoušově evangeliu 5,19: “Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.”
Důsledkem lásky k Bohu je poslušnost. Ježíš o tom jasně hovoří v Janově evangeliu 14,15.23: “Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání … Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.”
Duch Svatý bude dán pouze těm, kdo poslouchají Boha. Čteme o tom v Bibli, Skutky 5,32: “My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.”
Ježíš poslouchal svého Otce, a nám by proto měl sloužit jako příklad této poslušnosti Bohu. V Bibli, Židům 5,8.9, je psáno: “Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy.”
Bůh nám radí, abychom poslouchali zákony naší země. Tuto radu najdeme také v Bibli, Římanům 13,1.2: “Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud.”
Poslušnost Bohu a Jeho zákonu může někdy vyžadovat neposlušnost pozemské moci. V Bibli, Skutky 5,29, se proto říká: “Boha je třeba poslouchat, ne lidi.”
Děti by měly poslouchat a ctít své rodiče. Požaduje to Bible, Efezským 6,1–3: “Děti, poslouchejte své rodiče, protože to je spravedlivé před Bohem. Cti otce svého i matku svou je přece jediné přikázání, které má zaslíbení: aby se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ na zemi.”