Chození
S jakým typem člověka bychom měli chodit? Bible nám poradí v 2. listu Timoteovi 2,22: „Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce.“
Není moudré chodit s někým, kdo nemiluje Boha. Říká to Bible, 2. Korinským 6,14.15: „Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?“ V knize Ámos 3,3 je psáno: „Půjdou spolu dva, jestliže se nedohodli?“
Nechoď s tím, kdo sice říká, že je křesťan, ale nežije tak. I před tím nás Bible varuje, 1. Korinským 5,11: „Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.“
Vyvaruj se též chození s někým, kdo má špatnou povahu. Bible v Přísloví 22,24.25 radí: „Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej, ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.“
Nechoď ani s líným křesťanem. Je to zapsáno v Bibli, 2 Tesalonickým 3,6: „Přikazujeme vám, bratří, ve jménu Pána Ježíše Krista, abyste se stranili každého bratra, který vede zahálčivý život a nežije podle naučení, která jste od nás převzali.“
Vnitřní krása je nejdůležitější. Připomíná nám to Bible v 1. listu Petrově 3,4: „…nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné.“
Choď s tím, kdo má dobré názory. Takové doporučení najdeme v Bibli, Římanům 15,5.6: „Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.“
Choď s tím, kdo tě dokáže povzbudit a podpořit. I to je v Bibli, Filipským 2,1.2: „Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení.“
Neměli bychom si hledět pouze své známosti; mysleme i na ostatní. Vede nás k tomu Bible, Filipským 2,4: „…každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.“
Nechme vztah růst pomalu krok za krokem. V Bibli , 2. listu Petrově 1,5–8, je napsáno: „Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce.“
Čeho bychom se v našem vztahu měli vyvarovat? Odpoví nám Bible, Římanům 13,13: „Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti.“
Chození by nemělo zahrnovat i sexuální vztah. Bible se v 1. Korinským 6,13.18 vyjadřuje jasně: „Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo. Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.“
Zachovejme si čistotu. V Bibli, 1. listu Janově 3,3, je psáno: „Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.“
Měl by to být Pán Bůh, kdo ovlivňuje náš život včetně sexuálních tužeb a aktivit; jedině tak sami sobě neublížíme. Bible v 1. Tesalonickým 4,3–5 říká: „Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou, ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha.“
Co bys měl udělat v případě, že tvůj vztah dospěl příliš daleko právě v sexuální oblasti?
Nejprve přiznej svůj hřích. Příklad takového doznání najdeme v Žalmu 51,3–5: „Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti, moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu! Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.“
Poté popros o odpuštění – Bůh říká, že můžeš začít znovu. Také příklad takové prosby najdeme v Bibli, Žalm 51,8–13: „Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost. Zbav mě hříchu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě, budu bělejší nad sníh. Dej, ať slyším veselí a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal. Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny moje nepravosti. Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber! Dej, ať se zas veselím z tvé spásy, podepři mě duchem oddanosti.“
Nakonec uvěř, že ti Bůh odpustil, a už si to více nevyčítej. V Žalmu 32,1–6 se píše: „Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti. Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysýchal mně morek jako v letním žáru. Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.‘ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj. Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k němu nedosáhne.“
Bůh má pro tebe připraveného partnera. Je to uvedeno v Bibli, Genesis 2,18: „I řekl Hospodin Bůh: ‚Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.‘“
Popros Pána Boha, aby ti jej dal. V biblické knize Přísloví 19,14 se praví: „Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina.“
Bůh ti dá vše podle přání tvého srdce. Můžeme se o tom přesvědčit např. v Žalmu 37,4: „Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce“, nebo v Matoušově evangeliu 6,8: „Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.“